Víte, že...

...i včely mají stejně jako lidé svou vlastní "řeč"?

Jak se včely dorozumívají (Péťa Štěpánek, 8.B)

Včelí dělnice, která objeví bohatý zdroj potravy, přilétne zpět do úlu a začne pochodovat po plástvi. Její chůze má však pevně daný řád. Pobíhá dokola na jednom místě a opisuje při tom tvar podobný číslici 8. Uprostřed této osmičky kýve celým tělem ze strany na stranu a zároveň třepotá křídly. To je nejdůležitější část tance, v níž je obsažena veškerá informace. Právě tím směrem, kterým se dělnice třepotá, leží potrava. Rychlost, s jakou se včela během nejdůležitější části tance třepe, určuje vzdálenost potravy

...vědci při jednom pokusu zjistili něco velmi zajímavého?

Při jednom experimentu, který se týkal lidského jazyka, vědci zjistili, že se dítě stává myslící osobou až ke konci druhého roku svého života. Teprve tehdy je schopno sestavovat logické dvouslovné věty. Při jednom pokusu bylo po několik měsíců opičí mládě chováno v rodině společně s dítětem. Obě mláďata měla téměř stejné podmínky. Když vědci zkoumali, jak se oběma mláďatům daří při osvojování si jazyka, zjistili, že malá opička na tom zpočátku byla o něco lépe než dítě. Ke konci druhého roku věku se však situace výrazně změnila a opičí mládě v jazykovém vývoji za dítětem beznadějně zaostalo.

...i primitivní jazyky jsou zajímavé?

Primitivní jazyky, mezi něž patří ku příkladu jazyky Eskymáků, Beduínů, Tasmánců, Papuánců atd., se liší od moderních vyspělých jazyků i ve slovníku. Slovní zásoba těchto jazyků je významně ovlivněna životními podmínkami jejich uživatelů. A tak ve slovníku Eskymáků najdete mnoho výrazů pro "sníh", u Papuánců pro "nést" a "jít" a u Beduínů pro "písek". Kolik pojmenování pro "sníh", "písek", "nést" a "jít" byste vy našli ve slovní zásobě češtiny?